Psychologie tenisu - Mentální příprava

 Stres (Millman, 2006) vzniká když mysl vzdoruje tomu, co je. Nesoulad dává vzniknout neklidu, který pociťujeme jako fyzické, psychické a emoční napětí. Sportovci zpravidla vzdorují přirozenému procesu tím, že se snaží. Slovo snažit se samo o sobě implikuje slabost tváři tvář problému. V okamžiku, kdy se hráč začne snažit, už pociťuje napětí. takže snaha je prvotní příčina omylu. Když hráč pociťující tlak, začíná se snažit.

Psychologické charakteristiky tenisu (Crespo & Miley, 2000)

• Tenis je individuální sport. Hráč se musí spoléhat jen sám na sebe, nemůže ani na chvíli přenést na nikoho odpovědnost.

• Vzhledem ke složitosti pohybů a nerovnoměrnému rozkládání sil v reakci na nepřeberné množství situací klade vysoké nároky na koordinaci. Nastává mnoho frustrujících momentů.

• Hráč má většinou velmi krátký čas na reakce, na vyhodnocování i zvládání situací. Vedle toho však je několik úderů, před nimiž má čas na rozmyšlenou (podání, smeč, nahraný pomalý míč).

• Musí se naučit neztratit pozornost ani aktivitu, třebaže je hra plná drobných prostojů (např. mezi jednotlivými body, při změně stran).

• Systém počítání skóre umožňuje zvrat utkání v kterémkoli okamžiku, po celý zápas jsou proto hráči v neustálém napětí.

• Vyřazovací systém turnajů je také velmi frustrující, po prohře není již další možnost zasáhnout do soutěže.

• Nezanedbatelný vliv má i nutnost adaptovat styl hry na různé povrchy kurtu, na nichž se míč chová naprosto rozdílně, stejně tak i pohyb hráče je jiný.

• Stresující je také skutečnost, že většinou hráč neví přesně, kdy začne jeho zápas, vše záleží na vývoji předcházejících zápasů. Často čeká i několik hodin a jeho aktivace i motivace nezadržitelně upadají. Není jasná ani délka zápasu, hráč nikdy neví, zda ho čeká krátký, intenzivní výkon nebo maraton bez konce.

Dalším zátěžovým faktorem tenisu je životní styl bez zázemí. Hráč je neustále na cestách, střídá nejen země, ale i kontinenty, tudíž i klimatické podmínky, žije stále v hotelových pokojích, daleko od domova. Partnerský život je pro něj možný jedině v případě, že se jeho blízcí zcela podřídí tenisovému rytmu a doprovází ho na turnajích. Tím ovšem musí zcela rezignovat na vlastní profesionální život.

Dodal bych ještě, že velkým zátěžovým faktorem, u vrcholových tenistů, je také závislost na umístění na světovém žebříčku. Pořadí ovlivňuje podmínky na turnaji natolik, že hráči, kteří jsou níže na žebříčku, musí odehrát více zápasů (tři zápasy v kvalifikaci), jejich pravděpodobnost na vyřazení a tudíž i pád v žebříčku jsou vyšší než u úspěšnějších hráčů. Proto turnaje, kde hráč obhajuje loňské dobré umístění, mohou být psychicky náročnější než turnaje jiné. Úspěšní však jsou pod velkým tlakem silné konkurence, mezi níž si musí přinejmenším udržet pozici. Dalším zátěžovým faktorem může být pro hráče hra o velké finanční částky, přítomnost velkého počtu diváků (zápas na centrálním dvorci), médií nebo osob, na jejichž úsudku hráči velmi záleží.