Psychologie tenisu - Mentální příprava

 Výkony (Dovalil a kol., 2002) vrcholových sportovců jsou čím dál vyrovnanější, což vede k velmi vypjaté atmosféře.

Specifickými zátěžovými situacemi ve sportu jsou:

• situace nadměrného úkolu

• situace problémové

• situace frustrační

• situace konfliktní

• situace deprivační

Ad 1. Situace nadměrného úkolu nastává nejčastěji v případě, kdy ambice trenéra převyšují sportovcovu důvěru ve vlastní schopnosti. Jindy se přirozeně stane, že se zahustí konkurenční prostředí (např. nástupem nové generace) a pro sportovce je náhle těžké udržet si dosud dosažené pozice.

Například hráč se chystá na důležitý turnaj. Delší dobu byl ale zraněn. .. Trenér, sponzoři očekávají splnění předem daných cílů. Vyvíjejí tlak, který hráč nese nelibě. V nastalé situaci hráč pociťuje, že jeho schopnosti podat výkon neodpovídají očekávání, které je na něj kladené.

 Ad 2. Problémová situace je taková, kdy sportovec musí řešit nový úkol, v němž je třeba zapojit v jiných souvislostech nebo sledech dovednosti, které již získal. Musí si osvojit nové pohybové vzorce, naučit se vnímat jedinečnost zadání.

Například hráč musí jít hrát zápas do větrného počasí, ve kterém jsou kladeny zvýšené nároky na koordinační schopnosti hráče. Zvyšuje se tím psychická náročnost celé situace.

 Ad 3. Frustrační situace je každá, v níž se nesplní sportovcovo očekávání. Výsledek není obrazem předpokladů, přípravy a vloženého úsilí. Může se objevit nějaký nečekaný blok, který omezí výkon.

Například hráč jde hrát zápas proti žebříčkově slabšímu soupeři, kterého dobře zná. Hráč má očekávání lehkého utkání. Soupeř ovšem přišel s novými taktickými variantami, které způsobily nečekaný vývoj v počátku utkání. Hráč nebyl na tuto situaci vnitřně připraven. V důsledku očekávání lehkého průběhu, je celou situací frustrován. Takto reagují hráči, kteří mají tendenci přeceňovat své schopnosti. Jejich já je situací ohroženo. Představy, které si před zápasem vytvořili o svém protihráči, neodpovídaly skutečnosti.

Ad 4. Konfliktní situace je taková, v níž se sportovec musí rozhodnout pro preferenci jednoho z více stejně důležitých motivů nebo úkolů. Každé takové rozhodnutí přinese nějakou ztrátu v jiné oblasti.

Hráč může prožívat situaci jako konfliktní, když má nahraný míč, hodně času a musí se rozhodnout kam jej zahraje. Konflikt nastává, když hráč nedůvěřuje své intuici a neřídí se první myšlenkou. Důvodem takového jednání jsou pochybnosti ve vlastní schopnosti.

 Ad 5. Deprivační situace je taková, v níž je sportovec izolován od pro něj důležitých a žádoucích podnětů či situací. Nejčastější je citová deprivace, v níž sportovec strádá omezením kontaktu s blízkými osobami. Deprivačně může působit i dietní omezení nebo vysoká tréninková zátěž, pokud se s nimi sportovec vnitřně neztotožní.

Deprivačně může hráč cítit například situaci, kdy jeho trenér, osoba blízká nemůže sledovat hráčovo utkání. Nebo hráči praskne výplet v oblíbené raketě, která mu přináší v zápasech štěstí.

Typologie tří skupin sportovců z hlediska reakcí na psychicky zátěžové situace (Jelínek, Kabošová, 2002)

1. minusové typy

Neumějí odolávat jakémukoli psychickému tlaku, ať už od trenéra, z médií nebo od diváků. Jsou to tzv. ”tréninkové typy”. Jsou velmi dobře trénovatelní, fyzicky nejpřipravenější. Své výpadky v zápasech chtějí nahradit větší aktivitou v tréninku, protože se mylně domnívají, že příčina jejich neúspěchu byla v nedostatečné kondici. V klíčových zápasech jsou nepoužitelní, rozklepou se , zradí je vnitrosvalová koordinace.

2. nulové typy

Odehrají stejně kvalitní utkání, zápas ať na mistrovství světa nebo v přípravném utkání. Nepřipouštějí si vůbec nic. Tato zdánlivá ”výhodná” flegmatičnost se časem mění v brzdu. Nejsou schopni se vyburcovat k maximálnímu výkonu. Podávají dlouhodobě standardní výkony bez větších výkyvů.

3. plusové typy

Jsou sportovci, kteří mají rádi plné hlediště, krizové situace. Rádi rozhodují utkání. Čím větší pozornost médií, diváků, tím jsou motivovanější podat svůj maximální výkon. Z této skupiny vznikají sportovní hvězdy.

Objektivně jsou stejně připraveni hráči všech tří skupin, mohou mít i stejnou míru talentu, ale v rozhodujícím okamžiku každý reaguje jinak. Někteří vnímají stejnou situaci jako výzvu (plusové typy), jiní jako hrozbu (minusové typy).